Záruční listinu vystavuje pojišťovací společnost jménem zúčastněné obchodní společnosti ve prospěch oprávněného subjektu. Slouží pak jako záruka dokončení projektu nebo dodání zboží či služeb.
Oprávněnými subjekty záručních listin jsou obvykle státní orgány, např. při výstavbě dálnice financované vládou z prostředků daňových poplatníků. Dalšími takovými orgány mohou být daňové nebo celní úřady, soudy a agentury ochrany životního prostředí.
V soukromém sektoru bývá oprávněnou osobou ta strana, která jedná jako zaměstnavatel, vlastník projektu nebo investor stavebního projektu či vyráběných produktů.
Záruční listiny mohou sloužit také jako platební záruky a mohou mít povahu regulatorní nebo obchodní či smluvní.
Mezi dokumenty regulatorního typu patří:
- Záruční listiny, které vyžadují vládní orgány pro stavební projekty, např. silnice, letiště, přístavy nebo železniční stavby.
- Záruční doklady, které musí dovozci předkládat celním úřadům jako záruku uhrazení daní a cel.
- Záruční listiny požadované pro náležitou péči o veřejné pozemky při těžbě nebo využívání přírodních zdrojů.
- Platební záruky v souvislosti s právními spory se státem ohledně daňových výměrů.
- Záruky pro soudní spory, které pokrývají finanční a jiné postihy nebo povinnost náhrady škody vyplývající z právních sporů ve věci nekalé soutěže.
Záruky pro jiné než regulatorní záležitosti se vydávají jako smluvní nebo platební záruky pro příslušné závazky. Toto pojištění smluvních záruk funguje jako záruka třetí strany.